Nabíráme lidi, u části firem budeme zvedat mzdy. Válka ukázala, co funguje

Máte teď na ruce primky?
Nemám. Zrovna nosím hodinky od značky Ulysse Nardin.

Není to chyba, nenosit produkt ze skupiny Czechoslovak Group?
Primky samozřejmě mám, konkrétně model Diplomat, často a rád je nosím. Když jdu třeba jednat za firmu do banky, beru si je vždycky.

Před šesti lety jste koupili právě výrobce primek, společnost Elton hodinářská z Nového Města nad Metují. Dlouhé roky se jí, eufemisticky řečeno, dařilo držet nad vodou silou vůle. Jak se tradiční značce vede pod vaší správou?
Dobře. Dnes jde o stabilizovanou firmu, jejíž produkce je vyprodaná na půl roku dopředu. Elton je na hranici výrobních kapacit a musíme kupovat nové výrobní stroje, abychom byli schopni uspokojit poptávku. V současnosti firma dosahuje zisku v řádu jednotek milionů korun. Faktem ale je, to nikdy nebude hodinářský obr. Vezměte si, že soupeříme s velkými švýcarskými hodinářskými značkami. Jde o tak velkou tržní sílu, že je pro českou firmu prakticky nepřekonatelná. My z Primu chceme mít značku, která dělá kvalitní designové modely hodinek, a míříme na nějakých 1000 až 1500 vyrobených hodinek ročně. Nikdy to nebudou tisíce.

V minulosti jste dělali různé limitované edice, například generálské Orlíky, teď jedním modelem vzdáváte hold českým letcům za druhé světové války. Je to, společně s výrobou pro další firmy, obchodní model, který chcete dál uplatňovat?
Jednoznačně se chceme soustředit na limitované edice spojené s nějakou tradicí. Pokud samozřejmě nepůjde o retro edice, jaké jste zmiňoval, tedy Nebeské jezdce. Jinak chceme držet stále moderní design, zajímavý pro tu část klientely, která nežije jen historií. Samozřejmě že i několik tuzemských firem má zájem o propojení se značkou Prim v podobě speciálních edic pro obchodní partnery či zaměstnance.

Můžete říct kdo?
Dělali jsme edici pro výrobce klavírů Petrof a pak například i limitky uvnitř naší skupiny CSG, třeba pro Tatru.

Jak teď vypadá spor o značku mezi Eltonem a společností Prim MPM‑Quality z Frýdku‑Místku? Nezvažovali jste například zbavit se ho tím, že byste konkurenta koupili?
Vypadá to, že spory budou pokračovat. Ano, v minulosti probíhala jednání o možné koupi, ale dnes takové řešení není na stole.

CSG dosáhla loni rekordního zisku, provozní zisk EBITDA činil 2,7 miliardy korun. Teď jen za pololetí to bylo 2,4 mi­liardy korun, takže máte takřka jistý rekord. Je za tím válka na Ukrajině a s ní spojené kontrakty pro firmy z vaší skupiny?
Jednoznačně roste poptávka po našich produktech. V letošním roce dokončujeme několik dlouhodobých projektů v objemu několika miliard korun. Ty mají největší vliv na skokový nárůst. Co se týče růstu tržeb, tak ano, skutečně se zde odrazily zvýšené dodávky na Ukrajinu. Rozhodně se nijak netajíme, že společnosti z naší skupiny nakupují zbrojní systémy ve světě a dodávají je na Ukrajinu.

Máte tedy exportní civilní projekty i zakázky pro armády členských států NATO. Lze říci, jaký je jejich poměr?
Můžu říct, že v civilní části nám třeba DAKO, což je výrobce brzdových systémů pro kolejová vozidla, roste o desítky procent a roste i Tatra. Určitě ale většina nárůstu připadá na naše firmy zabývající se zbrojním průmyslem.

Pozice českého zbrojního a obranného průmyslu se tedy po 24. únoru zlepšila?
Mělo to dva efekty. Jednak se okamžitě zvýšila celosvětově poptávka po vojenské technice a munici, kterou jsou firmy, včetně té naší, schopné dodat na Ukrajinu. Druhý efekt byl, že politici si uvědomili skutečnou hrozbu Ruska a stav jejich vlastních armád. Vzpomeňte na několik měsíců staré zprávy o stavu německé armády a nepojízdnosti některé její techniky. Ani některé jiné armády států členů NATO na tom nebyly lépe, protože šetřily na investicích, modernizaci a servisu. To vše se změnilo.

Jaký tedy čekáte zisk za celý rok nebo i za ten příští?
Letošek bude jednoznačně rekordní co do tržeb, tak i zisku EBITDA. Dokončujeme akvizici jedné významné zahraniční společnosti. Pokud se podaří, dojde k nárůstu tržeb naší skupiny o 10 miliard korun a k nárůstu EBITDA asi o 2,4 miliardy.

Můžete jmenovat oblast, kde se snažíte o akvizici?
Obranný průmysl.

Co pro CSG bude znamenat, pokud se podaří legislativně prosadit, že stát bude povinně vynakládat na obranu dvě procenta HDP?
To bude vždy záležet na tom, do čeho nakonec armáda tyto prostředky vloží. Česko teď čeká nákup stíhaček a mluví se o nákupu amerických F‑35. Kupuje německé tanky Leopard a bude pořizovat obrněné transportéry. To jsou vše zakázky v řádu desítek miliard korun. Samozřejmě předpokládám, že naši armádu čekají i další investice. Válka na Ukrajině ukázala, co teď hraje prim.

Co dnes v takové válce rozhoduje?
Vedle tradičních tanků a obrněných vozidel jsou to drony, systémy protivzdušné obrany a dělostřelectvo či raketomety. A dostatečné zásoby munice k tomu všemu.

Co z toho, co jste teď vyjmenoval, máte v nabídce?
Vyrábíme či modernizujeme tanky, bojová vozidla na pásech i kolech, samohybná děla i raketomety a jejich munici. Připravujeme i dodávku systému protivzdušné obrany do jedné významné asijské země. Zabýváme se také vývojem systémů pro pohyb dronů ve vzdušném prostoru, ale že bychom měli vlastní typ dronu na skladě, tak to ne. Samozřejmě bychom mohli nějakého výrobce koupit, ale to je vždy otázka ceny.

Pokud se vrátíme k modernizaci české armády. Kde vidíte největší prostor pro vaši skupinu?
Rozdělil bych to na tři oblasti. Tou první je výroba kolových vozidel. Dnes dodáváme armádě vozidla Titus, v minulosti Pandury, v nabídce máme také vozidla Patriot. Už médii proběhlo, že armáda má zájem o zvýšení dodávek vozidel Titus či Pandur. Pak je tu munice. Naše podniky jsou významnými výrobci velkokaliberní munice pro houfnice, které jsou součástí výbavy armád států NATO. Třetí oblastí, kde máme dost co nabídnout, je modernizace již používané vojenské techniky. Teď jsme modernizovali například tanky pro ukrajinskou armádu. Na jeden z nich, který nese název Tomáš, dokonce vybírali peníze lidé mezi sebou. Umíme renovovat i vozidla BVP a další techniku. To je významný byznys pro společnost Excalibur Army z naší skupiny. Popravdě, v mnoha zemích mají armády ve výzbroji stále bývalou sovětskou techniku, je i v arzenálu armád některých států NATO. My ji dokážeme vylepšit a prodloužit její životnost i o 10 až 15 let.

Když se podíváte na to, co dokážou levné íránské drony či americké protitankové střely Javelin, dává vůbec modernizace starší techniky smysl?
Do dronů budou armády určitě významně investovat. Také velmi dobře fungují děla střílející na velké vzdálenosti. Obdobně i moderní raketomety, které umí zasáhnout cíl vzdálený desítky kilometrů. Pořád ale potřebujete tanky a bojová vozidla k přímému boji a obsazení území. Na koncepci těchto vozidel se desítky let nic nezměnilo, takže modernizace, která zvýší jejich ochranu i útočnou sílu, je hojně využívaná cesta, a to u západní i východní techniky.

Proč myslíte, že na zbrojní průmysl nedopadla takzvaná windfall daň, přestože má mimořádné zisky?
Kdybyste se podíval na naše výsledky, tak zjistíte, že budeme mít prakticky stejné marže jako loni, standardně okolo 20 procent. Jen nám narostla poptávka a objemy. Ano, dokážeme teď prodat, ale nic nezdražujeme a nabízíme ceny s maržemi typickými pro takové zakázky.

Kdyby byl v budoucnu obranný průmysl zahrnut do vyšších sazeb zdanění, co by to pro vás znamenalo?
Nerad bych o tom polemizoval a pevně věřím, že se to nestane. Pokud se podíváte na naše podniky, mohutně investujeme, stavíme nové výrobní kapacity a nabíráme lidi. Teď jsme například do Tatry přijali 500 nových zaměstnanců a děláme to v dalších firmách, nejen v Kopřivnici. Vracíme prostředky do ekonomiky a tím pomáháme státu.

V březnu si Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky stěžovala, že bankovní domy zbrojaře nejen odmítají financovat, ale dokonce jim ani nechtěly vést účty. Změnila se situace?
Zatím jsou vidět postupné krůčky. Například u produktů, o jejichž financování jsme se před únorem nemohli bavit, se situace už mění. Dnes jsou banky ochotné o tom diskutovat, a někdy se dokonce na financování tohoto typu investic i podívat. Například banky, které dříve financovaly Tatrovku, jí v minulosti poskytly finance jen na civilní auta. Dnes nám už říkají, že pokud budeme dodávat armádě zmíněná vozidla Titus, jsou ochotné to prozkoumat a možná i financovat. Pořád ale máme na trhu finanční domy, pro které je zbrojní průmysl „no go“. Věřím ovšem, že na zbrojní průmysl bude v dohledné době pohlíženo stejně jako na jakýkoliv jiný strojírenský průmysl.

Jste firma, která se označuje jako průmyslová a zbrojařská. Je logické, že na vás více dopadá růst cen energií. Jak současnou situaci řešíte?
Samozřejmě energie jsou problém. Některé firmy ze skupiny sice měly zafixované ceny, ale jen na rok, takže nás to od Nového roku dožene stejně. Celé skupině právě z titulu vysokých cen energií vzrostou náklady o stovky milionů korun oproti roku 2021. Samozřejmě že to v některých oblastech musíme přenášet na klienty a zdražujeme, jak zdražují naši dodavatelé. Jinde jsme efektivnější ve výrobě. Například všechny naše společnosti přistoupily k významným opatřením, která by měla v energetice ušetřit desítky milionů korun. Jde třeba o výstavbu fotovoltaických elektráren, zateplování budov či instalaci alternativních zdrojů tepla, jako jsou kogenerační jednotky či tepelná čerpadla. Samozřejmě jsme také snížili teplotu výrobních prostor na zákonné limity, snížili osvětlení areálů našich firem. Bohužel ani to nekompenzuje masivní nárůst nákladů na energie.

Od ledna se v českém průmyslu čeká propouštění. Zároveň ale kvůli dvouciferné inflaci rostou mzdové požadavky. Platí to i pro vás?
Nepočítáme s propouštěním prakticky v žádné firmě ze skupiny. Důvodem je, že se nám daří a většina našich firem roste, nebo jsou minimálně na stejné úrovni jako v loňském roce. Co se týče růstu mezd, tak ano, vidíme tlak ze strany zaměstnanců napříč skupinou. Není se čemu divit s ohledem na růst cen energií a potravin. Teď se tím budeme zabývat a počítáme s tím, že nárůst mezd bude vyšší než v předchozích letech, kdy to bylo do pěti procent. Čekám, že v příštím roce to bude někde nad pěti procenty.

Jak to teď vypadá s akvizičním růstem skupiny? Je vhodný čas na nákupy?
Historicky jsme v Česku a na Slovensku jednou z nejaktivnějších skupin v akvizicích. Na tom nehodláme nic měnit a neustále na nějakých pracujeme, máme v CSG vlastní tým na fúze a akvizice. Prakticky neustále zkoumáme nějaké možnosti, především se snažíme doplnit stávající byznys našich hlavních divizí – obrany, letectví, vlaků a automotive. Nebráníme se samozřejmě ani jiným příležitostem. Většinou vyjde jen menší část.

Dávají vám smysl i média?
Obecně můžu říct, že každá investice je otázkou ceny. Prioritou je sice dělat byznys v oblastech, které jsem jmenoval, ale na druhou stranu, pokud by šlo o finančně zajímavou investici, nebráníme se tomu. Může jít o média, ale i jiný typ podnikání, který dosud neděláme. Muselo by to být ale extra zajímavé.

Ptám se na média, protože v době covidu se objevily spekulace, že vaše skupina měla zájem o Lidové noviny.
Jak jsem říkal, strategicky nás média nezajímají, ale pokud by některé médium v Česku bylo za zajímavou a sexy cenu, na takovou příležitost bychom se podívali.

Rozhovor byl převzat ze serveru Ekonom https://ekonom.cz/c7-67141300-151db9-c816a6d8ea57e11